NĚHA A DĚVČÁTKO

Hledám
třpyt sněhu
zvedám
plačící něhu

Mohla se ztratit
byla snad vyhozena?
komu ji vrátit?
možná byla už nahrazena

V dlaních ji nesu
bloudíme tmou
blížíme se k lesu
čekáme, až bludy se hnou

Něhu tisknu k tělu
cítí strach
pod svými žebry ji ustelu
kudlanky rozfoukám v prach

Les tváří se nevinně
pouští nás dál
topí se ve víně
nicoty se bál

Daruji mu kousek něhy
ať pocítí laskavou vůni
ať spasí své břehy
modravou tůní

Pokorně sklání své věže
tyčí nám cestu dřevinami
přikrývá otěže
mechovými peřinami

Za lesem tichá pláň
něho podívej, už na tebe čeká
děvčátko, plaché jako laň
a něha šeptá:
"Tys to děvčátko"